Labarik sira halimar iha tasi ibun ho sira nian hanoin nune mos sira haris tasi ho sira nia mihi nebe sei dok.
Labarik oan, Fernando Sylvan

Muzeu no Sentru Kulturál Timor-Leste nian

Muzeu no Sentru Kulturál Timor-Leste nian hanesan projetu ne’ebé dezenvolve hela hamutuk ho UNESCO. Muzeu no Sentru Kulturál nudar projetu ne’bé importante tebes atu hametin identidade nasionál Timor-Leste nian no sei harii iha tinan hirak oin mai.

Muzeu ne’e sei uza hodi hatudu kolesaun jeolójika (ne’ebé agora iha Palásiu Prezidente), arkeolójika (ne’ebé iha país oin oin) no etnográfika, ne’ebé kompoin husi pesa 800 ne’ebé rai hela iha Ministériu Edukasaun. Iha mos kolesaun patrimonial sira ho valór aas, ho materiál etnográfiku no seluk, ne’ebé iha liur no hein deit atu Timor iha ona estrutura ida hanesan Muzeu no Sentru Kulturál, hodi haruka mai fali.

Liu tan, Muzeu no Sentru Kulturál sei sai fatin ba Eskola Arte no Múzika iha aban bain rua, hodi bele fo reprezentasaun ba rikeza patrimonial Timor Leste nia ne’ebé sei moris hela no atu halo prezervasaun no dezenvolvimentu ba rikeza ne’e.

Hanesan mos Biblioteka Nasionál no Arkivu, ba Muzeu no Sentru Kulturál Timor-Leste nian presiza mos atu halo rekrutamentu no formasaun ba funsionáriu foun (ita hanoin sei kontrata balun iha 2010 nia laran) no mos tenke halo definisaun no harii enkuadramentu legál.

Governu Timor-Leste

Design no hala'o boq | Copyright © 2009 Sekretaria Estadu Arte no Kultura